 Celkem 34 mumií, pocházejících údajně ze 17. a 18. století, nalezlo "nový domov" v broumovském klášteře, kam byly v roce 2000 převezeny z depozitáře pobočky Okresního muzea Orlických hor ve Vamberku. V polovině 80. let byla při výkopech v okolí kostela sv. Prokopa ve Vamberku porušena kanalizace a do krypty, kde byla těla zesnulých uložena řadu let, zatékalo. Soubor mumií tak byl narušen vlhkosti a plísněmi, proto hledali místo, kde by mohly být více než tři desítky dávno zesnulých umístěny, nežli se podaří vytvořit vhodné podmínky v bývalé kryptě. Díky rozsáhlosti benediktinského kláštera v Broumově se bez problémů našlo vhodné místo pro dočasné uložení mumií.
Mezi čtyřiatřiceti mumifikovanými těly uložených v otevřených rakvích (dvě malé rakve svědčí o tom, že se jedná i děti) jsou také pozůstatky Magdaleny Grambové, která údajně přinesla na Vamberecko paličkování, které později tuto lokalitu proslavilo.
V jedné z rakví byl u hlavy mumifikovaného těla přiložen nejen dřevěný kalich, ale i listina. V poměrně zřetelně čitelném dopise je napsáno, že touto mumii je tehdejší vamberecký farář Adalbert Damian Rozvoda, který zemřel 23. srpna 1774. "Kněz to zvláště zasloužilý, znamenitě čilý a horlivý, který působil ve Vamberku 33 let," píše se doslova o minulosti jedné z mumií.
Historický dokument je doplněn o údaj, že 15. září 1890 byly díky laskavosti pátera Jana Vrbana mumie sečteny a upraveny.
Další mumií je František Liška, syn varhaníka Jana Lišky a jeho manželky Anny. Z důležitých dat lze vyčíst, že se "… narodil 29. dubna 1673 a oddán byl 10. října 1964 s Veronikou, dcerou Václava Doležala z Vamberka. Zemřel 5. března 1750 ve věku 76 let."
"Přechodný pobyt" by zde tři desítky mumií měly mít minimálně jeden rok, ale spíše se předpokládá, že se zde zdrží dva až tři roky. Návštěvníci benediktinského kláštera mají nyní možnost navštívit klášterní podzemí a tyto mumie shlédnout.
|
